Švabinský Max

 

Narozen 17. 9. 1873 v Kroměříži, zemřel 10. 2. 1962 v Praze. Malíř a grafik.

Je významnou osobností českého výtvarného umění konce 19. a první poloviny 20. století. Brilantní kresebná technika  se stala základem jeho grafické a malířské tvorby. Umělecký projev je prohloubený lyrickou citlivostí, s níž ztvárňuje subtilní krásy přírody. Zabýval se malbou, volnou a užitou grafikou, knižní tvorbou, volnou kresbou, tvorbou bankovek, známek a vitráží. Byl výborným krajinářem i figuralistou. Vytvořil rozsáhlé portrétní řady, akty, cykly krajin, motýlů, květin a alegorií. Studia na AVU Praha 1891-1896 (prof. Maxmilián Pirner), 1910-1936 profesorem a rektorem AVU Praha. Byl členem uměleckých spolků doma i v zahraničí (SČUG Hollar, Société nationale des Beaux-Arts v Paříži, Hagenbund ve Vídni…). Získal řadu českých i mezinárodních ocenění (čestná cena Světové výstavy 1900 v Paříži, Zlatá medaile z mezinárodní výstavy v Mnichově, národní cena za okno ve Svatovítské katedrále, rytířský řád Čestné legie, Královský řád Sv. Sáry…).